Informační potřeby neziskových organizací – výsledky průzkumu

 

Píše: Čepelka. Asistuje: Hetfleišová. Počítá: SPSS.

 

Wo tso schlo?

Cílem průzkumu bylo

 

a)      zjistit informační potřeby neziskových organizací v problematice Evropské unie a předvstupního období – využijeme v další realizaci projektu Okno (více o projektu Okno na stránce http://www.eufonie.cz/okno.shtml),

b)      získat víc informací o organizacích, které by mohly být uvedeny ve zvláštním Katalogu organizací, publikací a www stránek, které informují o této tématice – využijeme v přípravě katalogu, který vyjde v květnu,

c)      shromáždit několik dílčích informací o vztazích mezi samosprávou a místními NO – pro OSF/OSI,

d)      získat kontakty na organizace, kterým nabídneme další služby (tématické e-konference, stránky Eufonie aj.).

 

Průzkum je součástí projektu Okno, který financuje nadace Open Society Fund Praha.

 

 

Způsob sběru, zpracování dat a prezentace výsledků (odpovědi na otázky, které by vás stejně jednou napadly)

Dotazník, kteří mnozí znáte, jsme distribuovali klasickou poštou i elektronicky. Celkem jsme kontaktovali 521 neziskových organizací. Zpět se – i po urgencích – vrátilo 164 vyplněných dotazníků, což znamená návratnost 31 %. Je to úspěch, či neúspěch? Zdánlivě to není mnoho, avšak a) v poštovních anketách tohoto typu vyšší návratnost nebývá, b) zhruba ve stejnou dobu se objevily v neziskovém sektoru ještě dva další dotazníky, což bohužel snižuje ochotu odpovídat. Obdrželi jsme dokonce e-maily od lidí, kteří pochybovali, že tuto akci vůbec dotáhneme do konce. (Tak prosím.)   

 

Důležitější než návratnost je počet dotazníků, ze kterých vycházejí výsledky. Stačí to, nebo je to málo? 164 skutečně není mnoho, zvláště chceme-li analyzovat odpovědi „do hloubky", například chceme-li rozdělit organizace podle toho, zda působí lokálně či celostátně, a srovnávat odpovědi obou skupin. Avšak pro orientační účely, které průzkum měl, lze tento počet považovat za dostačující.

 

Jenže skutečně významná otázka je ještě jiná: Je průzkum reprezentativní? Lze jeho výsledky zobecnit na celý neziskový sektor? Je výběr organizací, které odpověděly, přesnou „zmenšeninou" souboru všech neziskových organizací? Tedy: reprezentují dobře zkušenosti a podmínky, které dnes převládají?

 

Odpověď je jednoduchá: ne. Reprezentativní průzkum jsme si ani nedali za cíl. Stál by mnohem víc peněz a času. Ale hlavně – pro účely průzkumu jsme to nepotřebovali. Výběr nebyl náhodný, nýbrž záměrný. Jak už se psalo v průvodním dopise k dotazníku, měli jsme „kontaktovat 500 neziskových organizací, o nichž existuje základní předpoklad, že by mohly mít zájem o komunikaci v otázkách EU a evropské integrace ČR". Neboť  účelem akce nebylo zobecnit výsledky na celý neziskový sektor, ale dozvědět se víc o těch, které tématika EU zajímá. A tak se také stalo.

 

Je tu ještě jeden faktor – tzv. samovýběr: Můžeme dotazník organizacím nabídnout, můžeme jej urgovat, ale nakonec to závisí na jejich ochotě, zda jej vyplní a vrátí. Funguje tak princip samovýběru, který by tak jako tak znamenal ztrátu reprezentativnosti. 

 

Přesto však struktura vzorku dotazovaných je velmi realistická. Svědčí o tom fakt, že základní údaje o typu a zaměření organizací, zaměstnancích apod. zhruba korespondují s výsledky rozsáhlého šetření, které uskutečnil P. Frič v r. 1998 na vzorku 1052 NNO v celé ČR.

 

Protože v souladu s běžnými zásadami výběrových sociologických šetření chráníme data dotazovaných, nebudeme v této zprávě uvádět, „kdo co napsal". Budou zde souhrnné výsledky a pár příkladů. Seznam organizací, které se průzkumu zúčastnily, najdete v příloze. Něco jiného jsou ovšem údaje pro veřejný katalog, kde naopak uvedeme předem vyznačené konkrétní údaje o jednotlivých organizacích.

 

Souhrnné výsledky budou většinou v % z počtu těch, kteří odpověděli. Nelze z nich usuzovat, že by odpovědělo stejné procento organizací, kdybychom se dotazovali všech NNO v ČR (to je právě důsledek toho, že průzkum nebyl reprezentativní).

 

 

Základní údaje o dotazovaných NNO

V našem vzorku ze dvou třetin převažují občanská sdružení,  17 % tvoří obecně prospěšné společnosti,  10 % nadace a nadační fondy atd. Nejčastěji (ze 77 %) jde o samostatné NO bez poboček, 11 % je tzv. „střechových" organizací s vlastními pobočkami atd.

 

Zhruba polovina dotazovaných organizací působí na území více krajů nebo celé ČR, asi čtvrtina naopak výhradně nebo převážně na území jedné obce či města. Zbývajících 29 % vyvíjí činnost na území několika sousedních obcí, celého okresu anebo v rámci jednoho kraje.

 

Jaké je personální zázemí NNO? Organizace mají 0 – 640 zaměstnanců, v průměru je to 14,5 zaměstnance (tento průměr je samozřejmě utvářen pod vlivem organizací s největším počtem zaměstnanců, což jsou především charity a diakonie). Naopak plná třetina dotazovaných organizací nemá žádné zaměstnance.

 

Pro organizace dále pracuje 0 – 43 osob (průměrně připadá 3,6 na jednu organizaci), které dostávají odměny, avšak mimo pracovní poměr. Téměř polovina organizací údajně nemá žádného takového. Dobrovolníků bez plateb a odměn je v organizacích 1 – 500 (průměr 35, tentokrát však na to nemá vliv jen několik málo organizací s vysokým počtem dobrovolníků, neboť celkově desetina organizací hlásí více než 100 dobrovolníků). Bez neplacených dobrovolníků pracuje čtvrtina dotazovaných organizací.

 

Polovina všech organizací nemá žádné členy (kteří platí příspěvky), druhá polovina má 3 – 44 000 členů. Tisíce jich má Duha (sdružení dětí a mládeže pro volný čas), Unie Roska (sdružení pro péči o občany s roztroušenou sklerózou) a Klub českých turistů. Samozřejmě, že to zdaleka nejsou jediné NO v ČR s vysokým počtem členů (dotazování jak víme nebylo úplné, nýbrž výběrové).

 

Mohlo by vás také zajímat, z kterých zdrojů organizace získávají finanční příspěvky. Tak v loňském roce mělo nejvíce organizací (40 %) nejdůležitější nebo opakovaný příjem díky grantům domácích nebo zahraničních nadací, zatímco třetina měla rozhodující příspěvky ze státního rozpočtu. Samozřejmě celou věc podrobíme hlubší analýze, kterou vás tu nebudeme zatěžovat, třebaže jde o vážné téma pro celý neziskový sektor.

 

Ale už teď se ukazuje, že tak docela neplatí někdy vyslovovaná domněnka, že většina českých neziskových organizací existenčně závisí na grantech nadací. Abychom blíže ilustrovali loňskou situaci, uvádíme výsledky v jednoduchém přehledu:

 

Z kterých zdrojů získávaly dotazované organizace finanční prostředky? Sloupec A obsahuje % těch, které z daného zdroje čerpaly opakovaně nebo aspoň polovinu z ročního rozpočtu, sloupec B obsahuje % těch, které z daného zdroje čerpaly jednou nebo méně než polovinu z ročního rozpočtu, sloupec C obsahuje % těch, které z daného zdroje nečerpaly vůbec.

 

	A	B	C
A - státní rozpočet (ministerstvo, okresní úřad)	34	34	32
B - rozpočty měst a obcí	17	42	42
C - členské příspěvky	16	32	52
D - příjmy z vlastní činnosti (prodej výrobků a služeb, reklama aj.)	29	33	38
E - dary od jednotlivců nebo firem	23	55	23
F - granty domácích nebo zahraničních nadací	40	35	25

 

 

Zaměření činnosti

 

Protože počet organizací v průzkumu není velký, museli jsme přistoupit k seskupování různých činností dle jejich příbuznosti. Samozřejmě to neznamená, že bychom se snažili činnost těchto organizací vtěsnávat do několika škatulek. Ale jinak by to zpracovat nešlo – každá organizace má ve své působnosti nějaká specifika.

 

V našem vzorku jsme zachytili ponejvíce organizace, které se zabývají vzděláváním, školstvím nebo výzkumem (45 %) či sociálními službami a sociální péčí (44 %). Zhruba třetina organizací působí v oblastech a) kultury, umění, historie, zájmových činností a ochrany památek, b) poradenství pro občany, problematikou zaměstnání, občanských a lidských práv, c) sportem, cestovním ruchem a zájmovými činnostmi dětí. Úplný přehled podává tabulka (v % z počtu organizací):

 

		2001	1998
A	kultura, umění, historie, zájmové činnosti, ochrana památek	32	34
B	sport, rekreace, cestovní ruch, zájmové činnosti dětí	30	35
C	vzdělávání, školství, výzkum	45	38
D	zdraví, zdravotní péče o jednotlivé skupiny obyvatel	25	22
E	sociální služby, sociální péče, azylové domy apod.	44	31
F	ekologie, ochrana životního prostředí	28	20
G	poradenství pro občany, zaměstnání, občanská a lidská práva	32	.
H	rozvoj regionů, měst a obcí, koordinace činnosti NNO	17	.
I	evropská integrace, možný vstup ČR do EU	16	.
J	jiné činnosti	21	.

 

Pro část tohoto tématického třídění jsme použili již zmíněný rozsáhlý průzkum z roku 1998. Identické položky tedy můžeme porovnávat. Ve sloupci vpravo jsou právě výsledky z r. 1998. Je vidět, že struktura obou vzorků je v zásadě podobná.

 

Tématiku evropské integrace, resp. vstupu ČR do EU označilo 26 organizací (16 %). Jejich seznam využijeme pro další práci v rámci projektu Okno (informování a komunikace NNO, které se zajímají o tématiku EU).

 

Jaké jsou hlavní skupiny, kterým je určena činnost NNO? Pro 62 % dotazovaných je to celá veřejnost, pro třetinu jsou příjemci služeb jiné neziskové organizace, dále odborná veřejnost, státní správa a studenti. Avšak téměř polovina organizací působí ve prospěch určitých skupin obyvatel – nejčastěji dětí a mládeže (celkem 36 %), dále zdravotně postižených, Romů, seniorů a osob, kterým hrozí pro jejich chování či životní situaci společenské vyčlenění. 

 

celá veřejnost	62	určité skupiny obyvatel	46
odborná veřejnost	30	podnikatelé, investoři, malé a střední podniky	14
neziskové organizace	34	učitelé	22
státní správa a samospráva	30	studenti	30

 

Jen výjimečně se objevila tak specifická a přitom tak obrovsky důležitá cílová skupina jako „aktivní osobnosti v malých obcích Jizerských hor a podhůří".

 

Spolupráce se samosprávou a dalšími partnery

 

Okrajově, ale přece jsme se dotkli tématu spolupráce NNO s místní samosprávou a dalšími partnery. 56 % organizací uskutečnilo v posledních třech letech společné projekty se samosprávou (s obecním nebo městským úřadem). Nešlo přitom o případy, kdy obec pouze poskytla finanční prostředky na jejich činnost nebo na určitou akci, ale kde došlo ke spolupráci při realizaci. Takovými společnými projekty (akcemi) byly například:

 

 

adventní koncerty v Šumperku

Slámování - každoroční happeningová akce v obci Červená Řečice

Bambiriáda – přehlídka organizací, které pracují s dětmi

budování Pivečkova lesoparku ve Slavičíně, projekt Rekonstrukce Valašské dřevěnice

Genius Loci Sudoměřic u Bechyně

lampiónový průvod spojený s veřejnou peněžní sbírkou - Praha 14

brožura Malý ilustrovaný odpadový rádce do každé domácnosti aneb jak třídit odpady v Mikulově

Moravské vinařské stezky

obnova parku u Zvláštní školy v Novém Městě pod Smrkem

Olomoucký kotlík - setkání zastupitelů s občany

půjčovna kompenzačních pomůcek pro zdravotně postižené děti – Jablonec n. N.

prevence kriminality - podpora a nácvik bezpečného chování

prezentace barokní komponované krajiny, projekt Svatojánské noci - Jičín

rekonstrukce kulturní památky pro sociální účely - Nebužely (okres Mělník)

chráněné bydlení a benefiční koncerty v Chrudimi

kulturní, sociální a ekologická obnova obce Jindřichovice p. Sm.

péče o Prokopské a Dalejské údolí – trvalá spolupráce s magistrátem hl. m. Prahy

provozování domu pokojného stáří pro seniory v Blansku

rekreační sport pro všechny - Uherské Hradiště

sportovní setkání vozíčkářů ve Hvězdě - Praha 6

tísňová péče o seniory - Praha

letní putování na kolech, zaměřené na environmentální osvětu obyvatel mikroregionu Čertovo břemeno (Sedlec-Prčice)

rekonstrukce přírodních prvků v zámeckém parku ve Vlašimi

vybudování Romského klubu v Přerově

zprovoznění Spotřebitelského informačního centra SOS v Českých Budějovicích.

 

To byl ovšem jen stručný výběr z obrovského množství rozmanitých akcí a aktivit.

 

V anketě jsme požádali organizace o zhodnocení toho, jaké mají převažující zkušenosti se svými partnery různého druhu. Celkově se dotazované organizace vyslovily nejpříznivěji o spolupráci s jinými NO a dále rovněž s místní samosprávou. Naopak nejhůře byla v průměru hodnocena spolupráce s podniky a firmami.

 

 

Internet a „síťování"

Protože jsme se při výběru orientovali spíše na organizace aktivní, komunikující s okolím a zajímající se o veřejné dění, není divu, že se objevil vysoký podíl těch, které při své práci využívají internet. Zdůrazňujeme to proto, aby nevznikl falešný dojem, že naprostá většina českých NNO dnes internet využívá.

 

V průzkumu 64 % organizací napsalo, že internet používá prakticky denně, dalších 24 % méně často. Pouze 6 % zatím s internetem nepočítá a dalších 6 % si jej chce v dohledné době pořídit. Dá se tedy aspoň zhruba odhadnout, že již dnes je na internet připojeno mnoho stovek, možná tisíců neziskových organizací. Je také nejvyšší čas – pro toho, kdo se nezajímá jen o vlastní dvorek.

 

Organizací jsme se ptali, zda navštěvují vybrané www stránky. Myslíme si, že by výsledky mohly být zajímavé také pro provozovatele těchto stránek, neboť nepřímo vypovídají o jejich srovnatelné návštěvnosti. Z výsledků v tabulce vyplývá, že sedm posuzovaných www stránek se dělí na dvě skupiny:

§          nejčastěji navštěvované jsou stránky ICN Praha a Econnectu, o něco méně stránky Open Society Fund a Delegace Evropské komise,

§          podstatně méně navštěvované jsou stránky Euroskopu pro komunikační strategii Ministerstva zahraničních věcí, stránky Centra pro komunitní práci a server „www.lidem.cz" (Lotos a ICN).

 

Sloupec A obsahuje % organizací, které nenavštěvují dané stránky vůbec, sloupec B obsahuje % těch, které navštěvují dané stránky málokdy a sloupec C obsahuje % těch, které navštěvují dané stránky alespoň 1x týdně .

 

	A	B	C
www	vůbec ne	málokdy	aspoň 1x týdně
icn.cz	31	49	20
ecn.cz	46	35	19
osf.cz	42	46	12
evropska-unie.cz	55	33	12
euroskop.cz	72	21	7
lidem.cz	70	24	6
cpkp.cz	73	23	4

 

Ale pozor – jak bylo řečeno, toto srovnání není absolutní: 1. vybrali jsme jen stránky, které se plně nebo občas zabývají tématikou Evropské unie (a to ještě ne všechny), 2. nevypovídá to téměř nic o informační a estetické kvalitě stránek, spíš o tom, pro jak široký okruh NNO jsou určeny. Doufejme, že jednou někdo uskuteční specializovaný průzkum využívání internetu českým neziskovým sektorem a zařadí tam i stránky www.eufonie.cz.

 

Zajímalo nás, jaké další stránky dotazované organizace navštěvují. Budou-li mít blízko k tématice Eufonie, chtěli bychom na ně průběžně upozorňovat. Podle průzkumu to byly hlavně stránky:

 

Ø       www.mpsv.cz (Ministerstvo práce a sociálních věcí) – celkem 15 % organizací je uvedlo

Ø       www.nros.cz (Nadace rozvoje občanské společnosti) – 5 %

Ø       s méně než 5 % to byly adam.cz (pro děti a mládež), env.cz (MŽP ČR), msmt.cz (MŠMT ČR) a mnoho dalších. 

 

Vůbec nejsledovanějšími jsou tedy stránky MPSV ČR,  ICN, o.p.s. a Econnectu.

 

27 % dotazovaných organizací je členem místní nebo regionální koalice NNO, 28 % členem některého celostátního oborového sdružení NNO a 23 % členem jiného sdružení nebo organizovaného celku. Avšak opět takový výsledek nemůžeme vztáhnout na skutečnou situaci v celém neziskovém sektoru. Dokonce ani nelze odhadnout, zda v naší anketě odpovídaly spíše ty NNO, které někde začleněny jsou, anebo naopak spíše ty, které vystupují pouze sólově.

 

(A Čepelka si tu trochu rýpne: Ona celková odpověď zas tak těžká není, když si uvědomíme, že většinu neziskových organizací v ČR tvoří sportovní a jiné zájmové organizace. Tyto organizace si totiž – na rozdíl od veřejně prospěšných – tradičně uvědomují význam sdružování k dosažení společných cílů a zájmů…)

 

Navíc se v průzkumu řada organizací označila jako členové jak místní (regionální), tak celostátní asociace.

 

V jakých asociacích jsou tedy NNO nejčastěji sdruženy? Musíme říci, že jsme byli překvapeni, jaké množství asociací v českém neziskovém sektoru existuje. Jsou jich desítky. Nejčastěji byly jmenované: :

 

Ø       Česká rada humanitárních organizací

Ø       Fórum dárců

Ø       OKAMRK

Ø       Zelený kruh

Ø       Evropské hnutí

 

 

Informační potřeby neziskových organizací

 

Do jaké míry potřebují organizace vědět, jaká je v oblastech jejich působnosti platná legislativa anebo praxe v zemích Evropské unie? Jestliže se v otázce na zaměření činnosti ukázalo, že dominují kultura, sport, vzdělávání, sociální služby a pomoc různým skupinám občanů, mohlo by se zdát, že tato potřeba nebude velká. Je totiž samozřejmé, že organizace potřebují znát dobře především to prostředí (legislativní, sociální, ekonomické), ve kterém se pohybují, tedy domácí.

 

Podle průzkumu však dvě třetiny dotazovaných soudí, že velmi potřebují vědět více o legislativě a praxi v EU. To potvrzuje, že i ve vědomí neziskových organizací jde o významnou potřebu, kterou je nutné uspokojovat rozmanitými, přiměřenými informacemi a vzájemnou komunikací. 

 

A o kterých tématech organizace chtějí nebo potřebují nejvíce informací? Je to především – a víceméně v souladu s jejich současným zaměřením – tématika sociálních služeb a sociální péče, občanských, pracovních a lidských práv, vzdělávání a školství.

 

Kdyby byly tyto informační potřeby ve všech tématických oblastech stejně silné, resp. rovnoměrně rozdělené, mohlo by se očekávat, že v každé skupině dle současného zaměření budou vždy dvě třetiny organizací chtít více informací. Tak tomu však v případě „evropské tématiky" a rozvoje regionů, měst a obcí a koordinace činností NNO není: zde jsou informační potřeby nadprůměrně. Znamená to, že organizace s tímto zaměřením činnosti si relativně častěji uvědomují své „evropské" informační potřeby.

 

Důležité ovšem je, zda se organizace přímo zabývá problematikou Evropské unie a možného členství ČR v EU. Průzkum ukázal, že takových organizací je 25 % (každá čtvrtá ve vzorku). Téměř každá druhá z celkového počtu však uvedla, že se problematikou sice zatím nezabývá, ale ráda by tak činila, zajímá je. Celkem tedy 70 % organizací má o tématiku EU zájem. (Jak však stále opakujeme, není to 70 % ze všech NNO v ČR. Vzorek je v tomto smyslu vychýlený právě ve prospěch „zájemců".)  

 

Všech organizací jsme se ptali, jaká tématika ve věci vstupu ČR do EU je pro naši veřejnost - podle jejich názoru – nejdůležitější. O čem je třeba veřejnost informovat, o čem diskutovat? Šlo o tzv. projektivní otázku. Otázka se zdánlivě ptá na to, co chce „veřejnost", ale počítáme s tím, že dotazovaní zástupci NNO odpoví vpodstatě tak, co chtějí oni sami. Svědčí o tom rozložení odpovědí. Organizace vybíraly až pět možností ze seznamu dvaceti běžných témat – upřesňovali jsme si tak další zaměření webových stránek Eufonie.

 

Výsledky srovnané dle priorit jsou v tabulce. Veřejnost (ve skutečnosti spíš samotné lidi z NNO) by nejvíce zajímala otázka finanční podpory různým projektům rozvoje (pro obce a organizace). Ukazuje to tabulka (v %):

 

finanční podpora různým projektům rozvoje (pro obce a organizace)	55
regionální politika, rozvoj komunit, obcí, regionů	47
politická kultura, veřejná správa	42
otázky životního prostředí, ochrana přírody a krajiny	39
vzdělávání	37
zaměstnanost, pracovně právní problematika	33
péče o jednotlivé skupiny obyvatel	29
sociální a důchodové zabezpečení	23
obnova venkova a malých obcí	20
bezpečí občanů, kriminalita	19
konkurence pro naše průmyslové podniky a zemědělství	19
ochrana zdraví	17
uplatnění mladých lidí	17
práce soudů	16
vliv vstupu do EU na ceny zboží a služeb	16
zdravotnictví	15
kvalita výrobků, ochrana spotřebitele	11
podnikání v rámci EU	11
stěhování a práce cizinců v ČR	9
zemědělství	8

 

Bude třeba ještě analyzovat, co z těchto odpovědí vyplývá pro „informační strategii" v neziskovém sektoru. Ostatně bude to jistě zajímavé i pro Ministerstvo zahraničních věcí, které si před časem zadalo podobný průzkum. (Je samozřejmé, že naše výsledky jim nabídneme, neboť jde o stejný cíl – pomoci v rozšiřování veřejné debaty o evropské integraci ČR.)

 

Aktivity NNO v tématice evropské integrace

 

Organizací, které mají zkušenosti s tématikou EU a evropské integrace, jsme se dotazovali na další skutečnosti. Celkem jich na tyto otázky odpovídalo 41 – 59, takže se jedná o malý počet, který je zatížen velkou statistickou chybou (a to i v případě, kdyby šlo o reprezentativní průzkum). Berme proto další výsledky jako velmi orientační. Ostatně, jejich hlavním účelem byla příprava Katalogu organizací, publikací a internetových zdrojů o EU a evropské integraci ČR, který Omega Liberec zveřejní v tištěné a elektronické podobě v průběhu května. 

 

Z těch, které odpověděly, zhruba třetina dosud nežádala o finanční příspěvek na projekt, který se týkal EU nebo evropské integrace ČR. Dalších 15 % sice o grant žádalo, ale nezískalo je. Z úspěšných žadatelů šlo nejčastěji o grant NROS Praha (61 %), mnohem méně často Ministerstvo zahraničních věcí (27 %) a Open Society Fund. Byly to však také Delegace Evropské komise v ČR, generální ředitelství EK v Bruselu a „velké" projekty ve Phare. (O různých grantových zdrojích, které se týkají problematiky evropské integrace ČR, budeme informovat na http://www.eufonie.cz/fin_zdroje.shtml)

 

Ve kterých oblastech poskytují NNO informace o EU? Výsledky jsou v přehledu (v % z počtu organizací, které odpověděly):

 

 

regionální a strukturální politika	23	kultura	23
hosp. a daňová politika, podnikání	-	zemědělství	-
měnová unie a měna euro	3	sociální a zaměstnanecká politika	11
instituce EU a způsoby jejich práce	10	zdravotnictví	7
rozpočtová politika EU	-	věda a výzkum	2
programy EU	11	vzdělávání a školství	18
integrační proces ČR a EU	12	životní prostředí	30
legislativa a dokumenty EU	9	doprava a energetika	9
občanská a lidská práva	10	jiné	21

 

Nejčastěji se tedy informuje o životním prostředí, o regionální a strukturální politice a o kultuře. Organizace přitom používají především školení, konference a semináře, zprostředkovávají informace a kontakty a shromažďují publikace a časopisy. Souhrnné výsledky jsou v tabulce (v %): 

 

shromažďování publikací a časopisů, bibliografické služby	57
pořádání školení, seminářů, konferencí	53
zprostředkování informací a kontaktů	53
vydávání tištěných publikací, časopisů	33
informování pomocí www stránek nebo elektronické konference	33
individuální konzultace a poradenství, expertní analýzy	33
publikování v novinách, časopisech aj.	29
studijní výměny, stáže	25
pořádání jiných akcí pro veřejnost	12
jiné informační a poradenské služby	8
jiné formy	8

 

Širší veřejná diskuse a potřebné seznámení veřejnosti s problematikou EU a možného členství ČR se uskuteční jen tehdy, bude-li - nezávisle na státních orgánech - působit mnoho informačních a koordinačních pracovišť i jednotlivých iniciátorů celé komunikace. Ti jsou ve své oblasti působnosti přirozenými šiřiteli informací, jsou možnými pořadateli vzdělávacích a dalších akcí, aktivně spoluvytvářejí veřejné mínění ve věci možného vstupu ČR do Evropské unie.

 

Polovina všech dotázaných organizací (resp. jejich zástupců) má zájem, aby jejich organizace plnila (příp. již plní) tuto „koordinační" funkci. Zhruba třetina zatím neví a zhruba každá desátá organizace o takovou pozici nemá zájem. Celkově to ukazuje na fakt, že NNO (či alespoň ty, které se průzkumu účastnily) chápou nutnost nebo příležitost převzít aktivní úlohu v komunikaci na „evropské téma". 

 

Rádi poskytneme kontakty na tyto organizace subjektům, které financují akce, informování atd. v předvstupní etapě evropské integrace, aby mohly tyto NNO oslovit např. s výzvou k účasti v grantových řízeních či jako partnery v rámci komunikační strategie MZV nebo posilování veřejné debaty o tématu evropské integrace.

 

- x – x -

 

Průzkum podle našeho názoru ukázal, že je možné a užitečné, aby se zjišťovaly názory, zkušenosti a potřeby neziskových organizací. Výsledky mohou využívat sponzoři, média, ústřední orgány a mohou být inspirativní i pro samotné organizace.