Výtah z projevu

velvyslance Delegace Evropské komise v České republice Ramira Cibriana, předneseného 19. června 2001 v Praze

 

 

 

Evropská unie dnes přemýšlí, jak ještě posílit vliv a úlohu neziskových organizací na celoevropské úrovni a řadí fungující nevládní sektor mezi klíčové znaky demokratické společnosti.

 

            Vývoj jak v Evropské unii, tak v kandidátských státech ukazuje na potřebu posunout témata, jimiž se nevládní organizace zabývají, do centra zájmu evropských institucí a zapojit je již do příprav jednotlivých evropských politik a programů. Partnerská role nevládního sektoru v těchto procesech bude nadále velmi vítána a v mnoha případech i posilována.

 

Funkční a aktivní neziskové organizace nevládního sektoru hrají klíčovou roli při formulování názorů a požadavků občanů. Významná část evropského acquis a mnohé politiky Evropské unie přímo závisí na existenci aktivního nevládního neziskového sektoru. Jedná se například o oblast ochrany spotřebitelů, ochrany životního prostředí, sociální a zdravotní aktivity a také o celou problematiku lidských práv.

 

Jak ukázal vývoj v mnoha zemích Evropské unie a pokrok dosažený v České republice za posledních deset let, témata, kterými se nevládní neziskové organizace zabývají, nejsou okrajovými záležitostmi. Čím dál více se jejich agenda posouvá do středu celospolečenského a politického zájmu. Nevládní organizace jsou často nositelkami expertízy či unikátním kontaktním bodem. Jejich role je již dnes nenahraditelná. Příkladem může být účast nevládních a neziskových organizací na řešení problémů rasismu, fungování veřejné správy, lidských práv a práv menšin v České republice.

 

Rád bych se na chvíli zastavil u jedné zásadní změny, která potkala Českou republiku v loňském roce a která bude mít mimořádný dopad na budoucnost vztahů evropských institucí k neziskovému sektoru. Jedná se o decentralizaci veřejné správy a o vznik nových krajů. Nové kraje jsou také novými partnery regionálním neziskovým organizacím. Jejich společný postup v přípravě budoucího členství a případné využití strukturálních fondů je podle zkušeností EU zásadní podmínkou úspěchu.

 

Již dnes by bylo velmi užitečné, kdyby nevládní neziskové organizace hrály významnou roli v přípravě krajů na čerpání strukturálních fondů. Nevládní neziskové organizace jako významná složka demokratické občanské společnosti se podílejí na formulování regionálních rozvojových politik a přípravách na jejich čerpání. Nejsou jen okrajovými příjemci strukturální pomoci, ale měly by se stát neopomenutelnou součástí krajských rozhodovacích procesů. Jak se ukazuje jejich role je nezastupitelná například v oblastech životního prostředí a udržitelného rozvoje.

 

Princip partnerství, který prosazuje Evropská komise, není jen kosmetickou úpravou vztahů k neziskovým organizacím. Jde o krok k posílení jednotlivých významných aktérů evropských politik. Neziskový sektor je partnerem institucím, odvozujícím svou legitimitu z demokratických voleb, ale není tu proto, aby je nahradil. Jeho úlohou je stát se platným partnerem a být užitečným komplementárním hlasem, který přináší nové či opomíjené aspekty problémů veřejného zájmu.

 

Evropská komise se v současné době zabývá tím, jak posílit roli nevládních neziskových organizací a ještě více je zapojit do evropských procesů. Často je diskutován tzv. „mainstreaming“  občanské společnosti a neziskových organizací. Jde o proces, v rámci kterého jsou témata a záležitosti nevládního sektoru posouvány do středu politického zájmu Evropské unie. Především jde o vtažení těchto organizací a institucí a jejich témat již do fáze debat o tvorbě jednotlivých politik a programů Evropské unie. Nevládní neziskové organizace by se měly stát jedním z aktivních činitelů při tvorbě programů Phare a při definování jednotlivých sektorálních politik. Nevládní organizace by měly být zapojeny do všech fází přípravy na evropské fondy: do programování, implementace i monitorování.

 

Tato nová role či důraz na zodpovědnou a významnější roli nevládního sektoru bude zcela nepochybně vyžadovat mnohem aktivnější a podnikavější přístup. Bude také nezbytné, aby se jednotlivé neziskové organizace učily vystupovat v harmonii v případech, kdy půjde o jejich společný zájem. Nevládní neziskové organizace v České republice by se měly již dnes mnohem důrazněji snažit získávat informace. Nevládní sektor je například nepřiměřeně zastoupen v malých projektech Phare CBC, a to i v oblastech jejich přirozeného zájmu a aktivity, jako je životního prostředí a projekty v oblasti rozvoje místní demokracie.  

 

Význačnou úlohu mají nevládní neziskové organizace v komunikační strategii Evropské komise. Neziskový sektor má vlivnou pozici v místních komunitách a ve společenstvích, které kolem sebe vytváří. Může tak sehrát jednu ze zásadních rolí při získávání důvěry v procesy spojené se začleňováním České republiky do Evropské unie. Delegace Evropské unie je samozřejmě připravena vést s nevládními organizacemi na toto významné téma otevřenou debatu.

 

Aby se neziskový sektor stal neopomenutelným partnerem vládě, státním a samosprávným orgánům a také evropským institucím, musí si být jist svou identitou a mít velmi dobře vydebatovány své cíle. Jen v případě, že bude nevládní občanský sektor vědět přesně co chce, bude plnoprávným a úspěšným partnerem. Jsem přesvědčen, že česká občanská společnost sílí a bude schopna se stát jednou ze záruk plnohodnotného a efektivního členství České republiky v Evropské unii.