Ú v o d e m

Co jsme chtěli a jak se to vyvíjelo

V této publikaci zveřejňujeme údaje o projektech schválených k financování z veřejných zdrojů na území Libereckého kraje, v nichž se účastní strukturální fondy Evropské unie.

Publikace je součástí širšího projektu, jehož cílem bylo zvýšit povědomí o dopadech členství ČR v EU mezi subjekty, které působí v Libereckém kraji - zejména na venkově a mimo veřejnou správu - a povzbudit další, aby se zajímali o možnost podpory svých záměrů ze strukturálních fondů EU. Proto jsme se pustili do shromažďování informací o schválených projektech, vydali tento sborník a v době vydání připravili dva semináře k využití strukturálních fondů.

Naší snahou bylo získat informace o všech projektech, které veřejné financování s účastí EU získaly. Šlo tedy o informace, které mají být plně veřejně přístupné, nebrání-li tomu důvod výslovně uvedený v zákoně.

Jak jsme došli k předkládanému výsledku? Těžko. Jak jsme se přesvědčili, veřejně přístupné informace nejsou vždy veřejně přístupné. Snažili jsme se o úplnost databáze na úrovni programů, projektů i údajů o projektech. Přesto zůstaly některé programy (např. starší PHARE), projekty v některých programech a řada údajů o schválených projektech nedostupné.

Kontaktovali jsme tzv. zprostředkující subjekty, příp. platební jednotky a neformálně i řídící orgány některých programů. Pracovníci tam někdy neměli dostatečně ujasněno, jaké informace by (s)měly vlastně poskytovat. Pro databázi jsme je požádali o tyto údaje:

• název programu a opatření, název grantového schématu

• název projektu

• datum předpokládaného zahájení a ukončení projektu

• název/jméno žadatele (příjemce pomoci)

• kontaktní údaje na zástupce žadatele (odpovědná osoba, adresa, telefon, e-mail)

• místo realizace projektu

• celkové náklady projektu

• výše dotace

• podle možností rovněž anotaci (stručný popis) projektu

Všechny tyto údaje implementační orgány znají. Nemohly by jinak posoudit ani schválit žádost a komunikovat s příjemcem pomoci.

Jak čtenář jistě uzná, bez názvu projektu, jména příjemce a výše dotace by zařazení projektu do databáze nemělo smysl. Přesto ani tyto údaje nebyly v některých případech k dispozici. Rovněž výše celkových (nebo tzv. uznatelných) nákladů na projekt a výše dotace se často ukázaly jako nedostupné, a to i při urgencích a využívání náhradních informačních zdrojů.

Místo realizace se zdálo být zřejmé: buď určitá lokalita, nebo celé území kraje, anebo jeho část. V řadě případů byl v poskytnutých údajích uveden pouze „Liberecký kraj“ jako celek. Avšak například mnohamiliónový projekt ministerstva pro vzdělávání pracovníků úřadů práce se týkal celé ČR, nejen Libereckého kraje. Dostali jsme tím do databáze příspěvek, který jsme nemohli využít, neboť příjemcem byl ústřední orgán v Praze a dopady projektu byly celostátní. Ledaže bychom znali, jak velká dotace šla za pracovníky úřadů práce v Libereckém kraji… Podobně například projekt MPSV ČR „Poskytování servisních a konzultačních služeb při užívání SW produktů MSSF-MONIT a MSSF-BENEFIT“ nebo „Úprava vzdělávacích programů 7. ročníků škol směřující k rozvoji klíčových kompetencí žáků“ MŠMT ČR za 164 mil. Kč. Při započítání takových projektů by se Liberecký kraj stal hodně úspěšným bumbrlíčkem. Většinu se nám nakonec podařilo vyjasnit.

Proč jsme potřebovali kontakty na příjemce a bližší popis projektu, tzv. anotaci?

Kontakty jsme nezamýšleli zveřejnit, potřebovali jsme je kvůli tomu, abychom si mohli v případě potřeby (vyskytla se aspoň stokrát) doplnit či upřesnit informace získané z veřejných zdrojů a abychom mohli vybraným příjemcům nabídnout širší prezentaci jejich úspěšného projektu. Bohužel v řadě případů jsme tyto kontakty nezískali. Museli jsme proto nad obchodním rejstříkem (http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index) hádat, kdo z osmi osob stejného jména a příjmení je vlastně příjemce dotace. Ještě horší to pak bylo s telefony, neboť řada příjemců má pouze mobilní.

Anotaci či stručné shrnutí projektu (což bývá stabilní součástí projektové žádosti) jsme potřebovali proto, abychom se dozvěděli více o obsahu samotného projektu a mohli tak usoudit, zda se vůbec realizuje na území Libereckého kraje a zda je principiálně zajímavý pro bližší prezentaci. Tedy o čem vůbec projekt je. Z názvu jako „Stáže“ nebo „Interteam“ toho moc nevyčtete.

Jak jsme pořizovali seznam projektů

Čtenář by se nad databází projektů neměl chmuřit, ale spíše bavit. Tak to raději popíšeme stylem pouťového kupletu. Všechny popsané případy jsou však reálné.

Někde věděli, jaký je celkový rozpočet projektu, ale nevěděli, kolik úspěšnému příjemci na dotacích (již) dali. Jiní naopak věděli, kolik činí dotace, ale nemohli nám říci, kolik je celkový rozpočet projektu. Další nám neposkytli kontakty na příjemce, protože by prý museli jít do archívu a „hrabat“ se tam v projektových žádostech. (Zvlášť pikantní!) Další nás ubezpečili, že všechno je na internetu, ale – ouha, chyběly tam podstatné údaje, bez nichž jsme nemohli řádně identifikovat příjemce – nehledě na to, že tam nebyly k dispozici všechny již schválené projekty. Někde na nás dokonce vyzkoušeli oblíbené úřednické kolečko (A: „Informace má B.“ B: „Informace má C.“ C: „Informace má A.“). V jiné instituci předali naši žádost své tiskové mluvčí. Ta nám pochopitelně žádné údaje nezajistila, jen „o tom“ s námi mluvila a až dodatečně jsme dostali požadované. A údaje o projektech podpořených v rámci některých programů (zejména starší PHARE) jsme nezískali vůbec žádné. Asi jsou někde v eurobažině.

V jiném případě jsme nesouhlasili s tím, zaplatit relativně vysokou částku za informace vytříděné z jinak vhodné, zveřejněné a dostatečně široké databáze. Rozhodli jsme se tedy, že si informace „vyzobeme“ z www.iriscrr.cz sami, avšak v té době byla náhle z webu stažena…

Čtenáři to může připadat, že jsme se při přípravě výborně bavili. Bohužel nikoliv. A názor odborníků je, že ve většině případů se dotyčné orgány a jejich pracovníci dopouštěli úmyslného nebo neúmyslného porušení zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Přečtěte si ho.

Pokud vám – oprávněně – v přehledu schválených projektů chybí některé údaje, máte k dispozici seznam implementačních orgánů, s nimiž jsme komunikovali.

Pár ukázek z poskytnutých informací

a) Ministerstvo průmyslu a obchodu: chybí název projektu a protože není kontakt na příjemce, těžko se dohledávají (jak se to bude dělat při kontrole? kontakty se přece jen najdou?)

OPPP Start Jiří Strnad

OPPP Kredit Jitka Ceeová

OPPP Kredit Ladislav Soukup

OPPP Start Lukáš Krejčí

OPPP Start Magdalena Mrkvičková

OPPP Start Martin Hofman

b) Ministerstvo zemědělství: sice zveřejňuje projekty a také vás na to odkáže, ale po celé měsíce vidíte na webových stránkách www.mze.cz jen kódy úspěšných žadatelů s číslem žádosti, které ovšem znají jen oni sami…

Schválené projekty v opatření 2.1.5:

CZ05.1.04/2.1.00.2/0005

CZ05.1.04/2.1.00.2/0006

CZ05.1.04/2.1.00.2/0013

CZ05.1.04/2.1.00.2/0016

CZ05.1.04/2.1.00.2/0019

CZ05.1.04/2.1.00.2/0023

CZ05.1.04/2.1.00.2/0036

CZ05.1.04/2.1.00.2/0038

CZ05.1.04/2.1.00.2/0039

CZ05.1.04/2.1.00.2/0040

Co v seznamech je a co není

Soubor projektů stejně tak jako údajů o některých uvedených projektech je tedy bohužel neúplný - nepodařilo se je získat od příslušných implementačních orgánů. V seznamu chybějí tzv. náhradníci, i když někteří nakonec rovněž mohli dotaci obdržet. V případě operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) jsou zařazeny i projekty, na něž byl poskytnut zvýhodněný úvěr. Čísla ve sloupci „Částka ze SF EU (Kč)“ ve všech ostatních programech znamenají dotaci, tj. nevratný příspěvek.

Všechny částky jsou v Kč a protože některé rozpočty a dotace byly uváděny v eurech, přepočetli jsme je podle kurzovního lístku České národní banky z 25. 11. 2005 kurzem 29,09 Kč/€ a označili pomocí *.

Souhlasili jsme s tím, že v databázi neuvedeme příjemce přímých plateb (na plochu zemědělské půdy) a příjemce příspěvků v Horizontálním programu rozvoje venkova, protože jsme sami uznali, že bych jich bylo – k našemu překvapení – příliš mnoho. Ostatně získat tyto údaje se nedaří ani zájemcům v jiných zemích EU – srov. http://www.farmsubsidy.org/ o zjišťování dotací zemědělcům v zemích EU (nejsnazší to bylo zřejmě v Dánsku, Švédsku a Nizozemí).

V Libereckém kraji se podle našeho odhadu (údaje za r. 2005 ještě nejsou k dispozici) vynaložila téměř miliarda Kč na přímé platby na plochu zemědělské půdy (SAPS), na kompenzace hospodaření v méně příznivých oblastech a oblastech s ekologickými omezeními (LFA), na agroenvironmentální opatření (AEO) a na podprogram Lesnictví (LES).

*) odhad pro rok 2005

A takhle to dopadlo

Pustili jsme se do celé práce s bohatými zkušenostmi, neboť běžně zpracováváme projekty pro rozmanité žadatele, vyhodnocujeme jiné projekty a celé programy, navrhujeme odstraňování nedostatků a zlepšování programů pro současné i budoucí (2007-2013) období. Přesto nás nedostupnost, neúplnost a chybovost řady údajů o projektech překvapila.

Nakonec je tedy výsledek takový, jaký vidíte. Seznam obsahuje 460 schválených projektů různých typů žadatelů v celém sortimentu programů financování. Z fondů EU může být příjemcům, kteří jsou v přehledu uvedeni, vyplaceno celkem 1 287 132 253 Kč. K tomu můžeme připočítat cca 981 mil. Kč pro příjemce přímých plateb na plochu zemědělské půdy a plateb z Horizontálního plánu rozvoje venkova. Celkem tedy do Libereckého kraje přišlo – podle ne zcela úplných podkladů – ze strukturálních fondů Evropské unie zhruba 2,268 mld. Kč. Pro srovnání – celý rozpočet Libereckého kraje v r. 2005 je 2,366 mld Kč.

Vyjdeme-li z údajů Českého statistického úřadu (3 163 km² a 427 096 obyvatel ke konci r. 2003), pak z výše uvedeného vyplývá, že na 1 km² Libereckého kraje připadá v průměru příjem 24 658 € a na 1 000 obyvatel 182 614 €.

Z geografického hlediska je nápadné, že velmi málo projektů pochází z regionů Tanvaldsko, Železnobrodsko, Jilemnicko, Semilsko a z jihozápadní poloviny Českolipska. Nejen že z těchto míst pochází málo příjemců, ale pravděpodobně odtud přichází i málo žádostí. Příčin může být víc, v každém případě právě tyto regiony – a potenciální žadatelé v nich - by si zasloužily největší pomoc od státních, krajských i soukromých poradenských agentur. (To může být cenná informace pro realizátory projektu v opatření 3.3 SROP v Libereckém kraji, jehož účelem je připravit budoucí zájemce na využívání příspěvků ze strukturálních fondů EU.)

Poučné je také vidět, jak pilnými žadateli jsou některé subjekty. Například Venkovský prostor, o.p.s., se stal v posledních letech úspěšným příjemcem 14x (celkem v pěti programech), město Jablonec nad Nisou 22x, Liberec 19x, Hrádek nad Nisou 8x a jeho ZŠ v Lidické ulici 6x, Krajská správa silnic Libereckého kraje 8x, SPŠ stavební v Liberci 5x, společnost RAVY Liberec 3x atd. U těchto se můžeme jen učit.

Jak jsme prováděli výběr projektů pro podrobnější prezentaci? Stanovili jsme si tři kritéria: 1. vybrat příjemce pokud možno rovnoměrně z celého území kraje, 2. vybrat je ze všech programů, které se v kraji použily, 3. vybrat všechny typy žadatelů (města a obce, nestátní neziskové organizace, obchodní společnosti a fyzické osoby). Vytvořit tak co nejrozmanitější soubor příjemců. Pak už šlo jen o to, kdo z oslovených odpoví dříve, resp. kdo dodá úplnější soubor informací (včetně fotografií a odpovědí na anketní otázky).

Hovořili jsme však i s řadou dalších příjemců dotací a zjistili tak další zkušenosti s přípravou a realizací projektů financovaných ze strukturálních fondů. Oceňovali většinou to, že bylo nebo je vůbec možné, aby byl jejich záměr podpořen ze společných prostředků Unie. A na co si stěžovali?

• že někdy existuje střet zájmů: např. v grantovém schématu OP RLZ 3.3 je kraj subjektem, který poskytuje zájemcům poradenství, přijímá žádosti, nechává je vyhodnocovat a rozhoduje o jejich schválení (i když to jsou někdy jiní lidé a dokonce jiná oddělení), avšak v tomtéž programu je i žadatelem - nezvýhodňuje ho to před ostatními žadateli?

• že nejsou vypláceny zálohy či dohodnuté splátky (EQUAL), takže lidé z neziskových organizací „chodí po příbuzných a půjčují si od nich peníze“, aby mohli krýt plánované výdaje projektu,

• že kraj vyžaduje na nezávislých subjektech víc povinností včetně doložení dostatečných finančních prostředků než u vlastních, příspěvkových organizací, které tím jsou údajně zvýhodněny v době přípravy i realizace (SROP),

• že není k dispozici zálohové (průběžné) financování projektů nestátních neziskových organizací (ale i malých obcí a drobných podnikatelů), které však jsou kapitálově slabé, nemají dostatek vlastních prostředků a bankovní úvěry jsou pro ně drahé nebo nedostupné (např. ve SROP 3.2 – mezitím začal kraj řešit),

• že dochází k prodlužování lhůt ze strany implementačních orgánů včetně ministerstev a platebních agentur: zatímco žadatelé musí dodržet termíny přesně (např. minutu po uzávěrce příjmu žádosti má být jeho projekt z dalšího projednávání vyřazen), ti, kteří projektovou žádost kontrolují, projednávají a schvalují, nedodržují lhůty, které sami veřejně oznámili,

• že příjemci jsou již v době posuzování jejich žádostí a pak i před podpisem smlouvy o spolufinancování a dále v průběhu realizace zavalováni množstvím dodatečných požadavků, podmínek, kontrol, dokladování atd., takže celkový efekt pomoci se rozplývá v podstatně zvýšených nárocích na čas a peníze úspěšných žadatelů (to se týká snad všech programů),

• že se rozhoduje nikoliv podle kvality projektů, ale přednostně podle zájmů politiků, kteří se rozhodování účastní (např. INTERREG IIIA).

Jak už to v životě bývá, výsledek odpovídá plánu z větší části, avšak nikoliv úplně. Publikace však ani nechce být „růžovou výkladní skříní úspěchů“ České republiky ve využívání fondů Evropské unie. Je hlavně zprávou o skutečném stavu věcí na konci druhého roku našeho členství. Svědectvím o tom, jak se daří a jak se nedaří. Jak se učíme. Zda někam směřujeme.

Oldřich Čepelka

Stanislav Jäger